Navazující magisterské studium je na Katedře hudební výchovy realizováno v rámci studijního programu Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy. Student si vždy volí kombinaci s dalším programem, a to s preferencí hlavního (major) a vedlejšího (minor) programu.

Standardní doba studia: 2 roky

Forma studia: prezenční

Titul: Mgr.

Studijní program obsahuje vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů potřebných pro učitelství hudební výchovy, kterou zasazuje do širšího rámce estetické výchovy a integrativní hudební pedagogiky. Setkáte se tak s celou řadou zajímavých předmětů, jako je hudební estetika, hudební sémiotika, vztahy mezi druhy umění, ale také multimediální počítačové aplikace.

Praktické disciplíny reprezentují předměty zaměřené na hru na nástroje (klavír, housle, volitelně také kytara, cimbál), zpěv (sólový i sborový) a hudebně-pohybovou výchovu. Všechny výše uvedené kompetence bude syntetizovat a integrovat svým zaměřením do pedagogické praxe předmět hudební didaktika pro základní školy a střední školy.

Studijní program nabízí možnost se realizovat také umělecky v tělesech vedených formou volitelných předmětů: Pěvecký sbor Pedagogické fakulty MU, Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, komorní orchestr Collegium musicum nebo cimbálový soubor MUNIcimbal.

Studijně, teoreticky i prakticky, se budete zabývat hudbou vážnou, populární, jazzovou, lidovou, a to českou a světovou. V rámci studia můžete využít nabídky zahraničních studijních stáží Erasmus+ a zapojit se do pedagogických nebo výzkumných úkolů, které katedra hudební výchovy pravidelně realizuje.

Pokud máte absolvován bakalářský studijní program Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání, popř. jiný příbuzný obor, pak je toto studium právě pro vás.

V průběhu studia projdete pedagogickou praxí pod vedením zkušeného učitele na základní a střední škole, která bude dozorována a následně hodnocena oborovými didaktiky a pedagogy-akademiky. Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů: Učitelská praxe 1-3 (rozsah 280 hodin) a Seminář k učitelské praxi. Získáte tak reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele (nejen) hudební výchovy.

Požadavky k magisterské přijímací zkoušce z hudební výchovy

KÓD OBORU: N-SS HV2S

Termín konání testu bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:

• rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
• polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
• melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
• vývoj opery
• programní hudba
• hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
• hudební folklor (lokality a jejich typizace)
• harmonie
• nauka o hudebních formách
• nauka o hudebních nástrojích
• hlasová výchova (základní pojmy)

Doporučená literatura (výběr)

• KOFROŇ, J. Učebnice harmonie. 8. vyd. Praha: Supraphon, 1991
• JANEČEK, K. Harmonie rozborem, Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963.
• HRADECKÝ, E. Úvod do studia tonální harmonie, Praha: SHV, 1972.
• SMOLKA, J. Dějiny hudby. Brno: TOGGA agency, 2001.
• SEHNAL, J. – VYSLOUŽIL, J. Dějiny hudby na Moravě, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
• ČERNUŠÁK, G. Dějiny evropské hudby. 5. vyd. Praha: Panton, 1974.
• EINSTEIN, A. Hudba v období romantismu, Bratislava: Opus, 1989.
• ČERNÝ, J. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. Praha: Supraphon, 1983.
• HERZFELD, F. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966
• MARTÍNKOVÁ, A. (ed). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985
• POHANKA, J. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
• KOFROŇ, J. Učebnice intonace a rytmu. 5. vyd. Praha: Supraphon, 1990.
• DANIEL, L. Intonace a sluchová analýza. 1. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994.
• SEDLÁK, F. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7, s. 175.
• FALTUS, L. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
• BROŽ, J.: Základy dirigování, Praha 1982
• KOLÁŘ, J. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: SPN, 1998.
• LÝSEK, F. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.
• KOŠUT, M. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
• JANÁČEK, L. O lidové písni a lidové hudbě. Praha, 1955.
• MARKL, J. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
• RYCHLÍK, J. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
• MACEK, P. (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
• FROSTOVÁ, J. a M. VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.
• HAVELKOVÁ, K. a B. CHLÁDKOVÁ. Didaktika hudební výchovy. 1., Vybrané problémy související s vyučováním hudební výchovy v nižších třídách občanské školy. Brno: Masarykova univerzita, 1994.

POVINNĚ VOLITELNÉ SKLADBY PRO SEMESTRÁLNÍ PŘEHRÁVKU

2. semestr (Mgr.) - Hra na nástroj 2

• Fryderyk Chopin - 24 Preludií, op. 28
  • student si vybírá Preludium č. 4 a č. 6

nebo

• Ludwig van Beethoven - Bagatelly, op. 119
  • student si vybírá č. 3 nebo č. 4

Magisterská státní závěrečná zkouška

(Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy N-HV2S)

Státní závěrečná zkouška sestává jak u hlavního (maior), tak vedlejšího oboru (minor) z částí hudební výchova a oborová didaktika. V případě hudební výchovy jako hlavního oboru (maior) jsou však okruhy didaktiky propojeny se zkouškou z pedagogiky a psychologie. Zkoušení u SZZ trvá cca 50 minut (maior), resp. 35 minut (minor). Organizace zkoušení při SZZ probíhá podle pokynů předsedy komise; po vylosování zkušebního okruhu je zkoušenému poskytnut čas na přípravu v rozsahu 50 minut (maior), resp. 35 minut (minor).

Tematické okruhy k magisterské státní závěrečné zkoušce

z hudební výchovy

PRAKTICKÁ ČÁST

1) HRA NA NÁSTROJ A HLASOVÁ VÝCHOVA

• přednesová skladba libovolného stylového období (hra zpaměti není podmínkou)
• pěvecká realizace výběru z třiceti připravených lidových písní s vlastním nástrojovým doprovodem (z toho nejméně jedné vícehlasé) s transpozicí do tónin příslušného tónorodu o libovolnou sekundu a tercii směrem nahoru a dolů. Součástí připravených třiceti písní bude alespoň jedna píseň z tvorby „klasiků“ populární hudby 20. století bez transpozice – J. Ježek, J. Šlitr, The Beatles apod.
• elementární doprovod nepřipravené lidové písně
• doprovod lidové písně je spojen s pěveckým projevem (u vícehlasých písní je vyžadována znalost všech hlasů)

2) SBORMISTROVSTVÍ

• taktovací schémata 2–7, agogické změny, slučování, dělení a lomení dob, nezávislost pravé a levé ruky, příprava a nástup, závěrečné gesto, předtaktí, schopnost vyjádření dynamiky a dynamických vrcholů, základní typy korun
• sborové ladění
• typy sborových těles, koncertní postavení sboru
• repertoár:
  • A. Dvořák – Moravské dvojzpěvy (Dyby byla kosa nabróšená)
  • B. Martinů – Madrigaly (Chceme mi sa chceme)
  • V. Michna – Duchovní písně (Vánoční noc)
• Zkouška: student zahraje z partitury klavírní výtah, orientuje se v partech jednotlivých hlasů, diriguje partitury za doprovodu klavíru

TEORETICKÁ ČÁST

A. DĚJINY HUDBY

(studentům jsou vybrané okruhy zprostředkovány 2 hudebními ukázkami)

1. Gregoriánský chorál, počátky vícehlasu, nizozemské školy
2. Hudba v českých zemích od nejstarších památek do r. 1620
3. Florentská camerata, C. Monteverdi
4. Vokální hudba v 17. a první polovině 18. století
5. Instrumentální hudba v 17. a první polovině 18. století
6. Hudba v českých zemích v 17. a první polovině 18. století
7. G. F. Händel a J. S. Bach
8. J. Haydn
9. W. A. Mozart
10. L. van Beethoven
11. Čeští skladatelé 2. pol. a počátku 19. století
12. Raný romantismus (C. M. Weber, F. Schubert, F. Mendelssohn-Bartholdy, R. Schumann, F. Chopin)
13. Novoromantismus (H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner)
14. Národní školy
15. Klasicko-romantická syntéza (J. Brahms, C. Franck, P. I. Čajkovskij, A. Dvořák)
16. Pozdní romantismus (G. Mahler, R. Strauss, J. B. Foerster, V. Novák, J. Suk)
17. Opera a poč. 20. století
18. Česká hudba 19. století
19. Smetana
20. Dvořák
21. Impresionismus
22. Neoklasicismus a neofolklorismus
23. Druhá vídeňská škola
24. Postwebernovské techniky a hudba témbrů
25. Hudba v poslední třetině 20. století
26. Janáček
27. Generace české moderny (J. Suk, V. Novák, O. Ostrčil, L. Vycpálek)
28. Martinů
29. Česká hudba v 2. pol. 20. století
30. Periodizace dějin hudby

B. ŠIRŠÍ VĚDNÍ ZÁKLAD

1. Vznik a vývoj opery (charakteristické rysy, jednotlivé etapy vývoje, reformy, opera 20. století)
2. Vývoj cyklických forem v době baroka a klasicismu (concerto grosso, koncert, barokní suita, sonátový cyklus, jiné cyklické formy)
3. Vývoj cyklických forem orchestrálních (symfonie, symf. báseň, ...)
4. Vývoj sonátové formy (charakteristické znaky a jejich vývojové změny)
5. Funkce umění (estetická funkce – ostatní funkce (zejména zábavná), rozdělení hudby z hlediska funkce na artificiální a nonartificiální)
6. Estetická hodnota (potenciální a aktuální hodnota, hodnocení děl, vztah hodnoty a funkce)
7. Umělecké dílo (podstata uměleckého díla – možnosti výkladu jednotlivých druhů umění (zaměření na výtvarné, hudební, slovesné)
8. Chápání uměleckého díla jako nositele sdělení (podstata výkladu uměleckého díla jako uměleckého znaku)
9. Krize tradičních estetických hodnot v umění druhé poloviny 19. století a 20. století
10. Hudebnost jako problém HV (vývoj názorů na hudebnost, význam V. Helferta, současné pojetí hudebnosti)
11. Hudební preference dětí a mládeže (závěry výzkumů postojů k hudbě v 2. pol. 20. století, hudební sociologie a možnosti zjišťování postojů k hudbě, metody a techniky hudební sociologie)
12. Problém masové kultury (masová kultura jako fenomén současného umění, charakteristické rysy děl masové kultury, specifické rysy jednotlivých uměleckých druhů masové kultury, důsledky vlivu masové kultury na recipienta)

Tematické okruhy k magisterské státní závěrečné zkoušce

z oborové didaktiky

1. TVORBA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ

• Pokyn děkanky č. 1/2024 k realizaci závěrečných prací – všeobecné informace o realizaci závěrečných prací na PdF MU
• Standard závěrečných prací – závazná pravidla pro tvorbu závěrečných prací na KHV PdF MU
• Šablona závěrečné práce – naformátovaný dokument pro závěrečné práce na KHV PdF MU
• Projekt závěrečné práce (dokument Word)
  • Pokyny k vyplnění a manipulaci s projektem
• Volba/návrh a zadávání témat – Nápověda IS MU
• Odevzdání závěrečné práce – Nápověda IS MU
• Stanovisko a Doporučení k využití nástrojů umělé inteligence (AI) při plnění studijních povinností na MU
  • EU AI Act (evropské nařízení o používání nástrojů AI)

2. CITACE A PLAGIÁTORSTVÍ

• Citační norma ČSN ISO 690:2022 – návod k použití (Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni)
• Citační norma APA (7. vydání) – návod k použití (Ústav pedagogických věd FF MU)
  • APA Style Official Website – oficiální web Americké psychologické asociace
• Generátor citací on-line – Citace.com
• Jak se vyhnout plagiátorství?
  • Akademickaetika.cz (Posílení prevence plagiátorství ve studentských pracích, projekt MŠMT)
    
    • Příručka pro studenty
  • Odevzdej.cz – nástroj pro sběr, kontrolu a hodnocení prací (FF MU)
  • Turnitin – on-line nástroj pro kontrolu textů, odhalování plagiátorství a textů vytvořených umělou inteligencí (AI)

3. KATALOGY ZÁVĚREČNÝCH A VĚDECKÝCH PRACÍ

• Repozitář vysokoškolských kvalifikačních prací – Theses.cz
• Repozitář vědeckých prací – Repozitar.cz
• IS MU – Absolventi a archiv závěrečných prací

4. DATABÁZE A KNIHOVNY

• Web of Science (portál EIZ MUNI)
• Scopus (EIZ MUNI)
• Google Scholar
• JSTOR
• EBSCO Information Services
• Ústřední knihovna MUNI
• Portál elektronických informačních zdrojů MUNI
• Moravská zemská knihovna

5. PRAVOPIS A TYPOGRAFIE

• Nový encyklopedický slovník češtiny – https://www.czechency.org/
• Internetová jazyková příručka – http://prirucka.ujc.cas.cz/
• Typografická pravidla:
  • /do/1492/el/sitmu/law/html/typograficka-pravidla.html
  • https://www.napocitaci.cz/33/typograficka-pravidla-uniqueidgOkE4NvrWuNY54vrLeM676nSxPa8k1rvWcEWLDBR_98/
  • https://www.peckadesign.cz/blog/typograficky-tahak-nejen-pro-grafiky
• On-line korektor češtiny – Opravidlo.cz
• Programy a aplikace pro korekturu anglického jazyka:
  • Grammarly (základní licence zdarma po vytvoření účtu)
  • Writefull (korektor angličtiny pro akademické a vědecké psaní)

Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání? Zeptejte se přímo konzultanta programu:

Součástí studia učitelství pro 1. stupeň ZŠ jsou vybrané předměty hudební výchovy. Cílem studia je vybavit budoucího učitele jak teoretickými vědomostmi, tak praktickými hudebními dovednostmi, jež jsou výchozím předpokladem tvořivého a atraktivního pojetí hudební výchovy.

Obsahem studia je hudební teorie včetně základů harmonie, dějiny hudby, didaktika hudební výchovy, hra na klavír a hlasová výchova.

Vstupní požadavky k předmětům hudební výchovy pro pětiletý magisterský studijní obor

(Učitelství pro 1. stupeň základní školy M-ZS5 ZS15 – prezenční
i kombinované studium)

K úspěšnému zvládnutí hudebněvýchovných disciplín coby povinné součásti studijního programu je nutné, aby měl student před zahájením studia následující vědomosti a dovednosti:

1) Hudební teorie
Základní hudební pojmy, čtení a psaní not v houslovém a basovém klíči, stupnice dur a moll, stavba základních intervalů, durových a mollových kvintakordů a dominantního septakordu včetně obratů, hlavní harmonické funkce (T, D, S).

2) Intonace
Schopnost interpretovat jednoduché melodicko-rytmické útvary, sluchově analyzovat a zazpívat jednotlivé tóny kvintakordů, popř. dominantního septakordu.

3) Hlasová výchova
Kultivovaný a intonačně čistý přednes jednoduché písně, zřetelná výslovnost bez artikulačních vad.

4) Hra na klavír
Minimální požadavky: Zvládnutí technických cvičení a přednesových skladeb na úrovni některé ze standardních klavírních škol pro začátečníky (např. Köhler, Beyer, Fibich – Malát, Sarauer, Bartók, Janžurová – Borová, Emonts apod.), klavírní realizace požadavků z hudební teorie a intonace. Doporučená úroveň: absolutorium I. stupně základní umělecké školy.

Doporučená literatura (výběr)

• ZENKL, L. ABC hudební nauky, Praha: Supraphon 1986.
• KOFROŇ, J. Učebnice Harmonie, kap. 1–3, Praha: Supraphon 1978.
• GRIGOVÁ, Věra. Všeobecná hudební nauka. 2. upr. vyd. Olomouc: Alda, 2001. 225 s. ISBN 80-85600-46-3.
• CRHA, Bedřich a Petr HALA. Technika klavírního doprovodu lidových písní. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 115 s. ISBN 80-210-3094-1.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty  MU v Brně (dále jen KHV PdF MU) upozorňuje zájemce o studium oboru Učitelství pro 1.stupeň základní školy, že se pro tento typ studia na PdF MU v současnosti praktické přijímací TALENTOVÉ ZKOUŠKY z hudební výchovy, resp. ze hry na klavír a ze zpěvu, NEVYPISUJÍ. To ovšem neznamená zrušení výše uvedených vstupních požadavků na hudebně-teoretické vědomosti a praktické dovednosti ve hře na klavír a ve zpěvu pro studující tohoto oboru na KHV PdF MU!

Z časových a kapacitních důvodů není možné zajistit individuální hudební vyučování na náležité úrovni. Na významu tak získává osobní zodpovědnost všech studentů a studentek oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy na KHV PdF MU za své předchozí hudební vzdělání, a za splnění nároků na minimální vstupní hudební znalosti a dovednosti požadované Katedrou hudební výchovy.

Ti, kteří doposud nikdy systematicky a soustavně nestudovali pod profesionálním pedagogickým vedením hru na klavír, eventuálně neumí čistě zpívat a intonovat, popř. neznají noty apod., musí počítat s tím, že po úspěšném vykonání přijímacích zkoušek na naši fakultu a zahájení studia oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy budou konfrontováni s nároky výuky hudebně-teoretických i praktických hudebních předmětů na KHV PdF MU, které pro ně v takovém případě mohou představovat překážku ve studiu zvoleného oboru.

Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy? Zeptejte se přímo konzultanta programu: